Sejde-li se ke spolupráci pětice pozoruhodných muzikantů, nemůže vzniknout nic jiného, než vynikající komorní soubor. Tak je tomu i v případě Afflatus Quintetu, jehož napůl studentské počátky spadají do roku 1995. Hned o rok později, v říjnu 1996 se soubor etabloval na mezinárodní scéně - stalo se tak v rámci výročního komorního cyklu lipského Gewandhausu. (Mezi dalšími hosty této jubilejní série byla kvinteta Berlínských a Vídeňských filharmoniků.) Rovněž při svém prvním významném koncertu v Praze (1997) oslnil Afflatus Quintet publikum i kritiku. Umělecká dráha souboru dospěla velmi záhy k metě nejvyšší: k vítězství v prestižní mezinárodní soutěži ARD v Mnichově (září 1997).
Dnešní statistika vykazuje celou řadu úspěšných koncertů u nás a v zahraničí (Berlín, Stuttgart, Mnichov, Hamburg, Brusel, Paříž, Japonsko, mezinárodní festivaly ve Finsku, Švýcarsku a Německu). Vyjímají se mezi nimi vystoupení na Pražském jaru, koncerty Českého spolku pro komorní hudbu ve Dvořákově síni Rudolfina, jenž udělil Afflatus Quintetu Cenu roku 1998 za mimořádné interpretační mistrovství zejména v hudbě 20. století.
Toto ocenění získal Afflatus Quintet i pro rok 2003 (za interpretaci „Amerického“ quartetu op.96 A. Dvořáka v úpravě pro dechové kvinteto) a stal se tak prvním souborem v historii, který cenu obdržel dvakrát. V roce 1997 soubor získal také Cenu Classic a hlavní cenu festivalu Mladé pódium v Karlových Varech. Českou komorní hudbu reprezentoval Afflatus Quintet na festivalu Europalia v Belgii (1998) nebo v rámci Dnů české kultury ve Francii (2002).
Rok 2000 vnesl do historie Afflatus Quintetu japonský debut a následnou oboustranně atraktivní spolupráci s nahrávací firmou Octavia Records. V České republice jsou nahrávky souboru zastřešeny firmou Supraphon; prozatím je na trhu celkem šest CD titulů Afflatus Quintetu s hudbou českých, francouzských a německých autorů. CD "Mozart" se dostalo do finální nominace o cenu Zlatá Harmonie 2003.
Mezi největší koncertní úspěchy souboru patří bezesporu několik vystoupení v prestižní Suntory Hall v Tokyu (2002), vysílaných japonskou televizí, při nichž se hráči Afflatus Quintetu představili rovněž jako sólisté v koncertech W. A. Mozarta za doprovodu Pražského komorního orchestru a Yomiuri Symphony Orchestra.
Afflatus Quintet se představil na mezinárodním festivalu Struny podzimu (2003), v pražském Rudolfinu se Symfonickým orchestrem českého rozhlasu (2004), podnikl již čtvrté turné po Japonsku včetně masterclass na prestižní universitě Toho Gakuen v Tokyu, vystoupil na festivalech v SRN (Schleswig-Holstein, Rheingau, Bad Hersfeld), na festivalech Concentus Moravia a Janáčkovy Hukvaldy, ve Dvořákově síni Rudolfina spolu s klavíristou M. Kasíkem. V roce 2005 exceloval Afflatus Quintet podruhé na festivalu Pražské jaro, tentokrát ve spolupráci s klavíristou Ivo Kahánkem. V roce 2006 soubor provedl v Tokyu v rámci mozartovských oslav také jeho Symfonii concertante s předními japonskými orchestry.
Současné období přináší ansámblu (kromě trvalého návratu hornisty Radka Baboráka od Berlínských filharmoniků) mnoho dalších plánů a projektů. Mezi nejvýznamnější patří spolupráce s klavíristou Gerhardem Opitzem a společné vystoupení ve Dvořákově síni Rudolfina, koncerty v Paříži, na festivalech Janáčkův máj a Moravský podzim Brno, natáčení dalšího CD.
Pro sezónu 2011/2012 byl Afflatus Quintet zvolen rezidenčním souborem Českého spolku pro komorní hudbu a prezentoval se na třech koncertech ve Dvoříkově síni Rudolfina. V září 2012 se soubor představil v Austrálii ve známé budově opery v Sydney.
Všichni členové Afflatus Quintetu - tedy flétnista Roman Novotný (ČF), hobojistka Jana Brožková (ČF), klarinetista Vojtěch Nýdl (PKF), fagotista Ondřej Roskovec (ČF) a hornista Radek Baborák jsou jednotní v názoru, že hra v kvintetu patří k nejtěžším: "Náš zvuk je průsečíkem pěti rozdílných nástrojů a barev, pěti různých způsobů nasazení tónu a pěti hráčských individualit."